0 Kč
Rakytník řešetlákovitý
Ovocný i ozdobný keř stříbřitě zelené barvy, populární především díky svým oranžovým aromatickým bobulím s vysokým množstvím vitamínu C i dalších výživných a léčivých látek. Využívají se k výrobě šťáv, sirupů či marmelád, i v kosmetice a lékařství. Zraje v září.
Odrůdy
Samičí rostliny
"Leicora" - větší oranžové pevné plody, středně trnitá. Hmotnost plodu 0,65 g. Zraje od půli září. Vyniká bujným růstem a dobrým obrůstáním po řezu. Otužilá, velmi plodná německá odrůda s velmi vysokým výnosem. Zatím nejpěstovanější odrůda v Evropě. Německá odrůda.
"Sluníčko" - velké oranžové plody, menší trnitost, o něco větší sladkost než Leicora. Hmotnost plodu 1 g. Silný vzpřímený růst. Novější ruská odrůda. Zraje koncem července. Ruslá odrůda.
"Klaudie" - střední plody oranžovo červené barvy, ceněná hlavně pro sladší chuť a snadnou sklizeň trháním - nedrží příliš na stopce. Hmotnost plodu 0,7-0,8 g. Střední růst i trnitost. Novější ruská odrůda.
"Krasavica" - střední plody červené barvy, ceněná hlavně pro vysoký obsah rutinu, který zlepšuje cévní systém atd. Hmotnost plodu 0,5 g. Bujný růst. Novější ruská odrůda. Ruská odrůda.
"Aromat" - větší plody červené barvy, ceněné hlavně pro vysoký obsah karotenoidů. Odrůda dobře snáší sklizeň řezem větviček i s plody. Hmotnost plodu 0,8 g. Středně bujný růst. Listy jsou velké, zelené, jen slabě stříbřité. Novější ruská odrůda.
"Elizaveta" - větší plody oranžové barvy sladší chutí, keř střední, téměř beztrnný. Hmotnost plodu 0,9 g. Novější ruská odrůda.
"Žemčužina" - větší plody oranžové barvy, sladší chuti !, příjemně aromatická, keř slabě vzrůstný, téměř beztrnný. Název odrůdy znamená Perla, plody zrají už kolem poloviny července. Hmotnost plodu 0,7 g. Novější ruská odrůda.
"Baltik" - velké plody, oranžově žluté, příjemně kyselé chuti, slabě aromatické. Vzrůst keře je bujný, málo otrněný, vyniká velkými plody a vysokou úrodností. Při spávném termínu sklizně lze plody sklepávat na plachtu, podobně jako u odrůdy Botanika. Hmotnost plodu 1,3 g. Novější ruská odrůda.
Samčí rostliny
odrůda "K+" - opylovač, univerzální pro všechny samičí odrůdy
Měsíce konzumní zralosti: srpen - říjen
Rakytník řešetlákovitý (Hipophae rammoides) Jako divoká dřevina má rakytník původní domovinu především v asijské části bývalého Sovětského svazu, především na Sibiři, v Altajské a Irkutské oblasti, Severním Kavkazu a Zakavkazí i ve Střední Asii, také v Mongolsku, Číně a Turecku. V Evropě se s ním lze v divoké podobě setkat především na mořském pobřeží, březích řek a vodních nádrží. O fjordů Norska po jihovýchod Španělska, od Německa po pobřeží Bulharska. Za původní vlast lze s jistotou považovat uvedené asijské oblasti Rakytník řešetlákovitý je 1,5 – 3 m vysoký opadavý keř patřící do čeledi Hlošinovitých ( Eleagnaceae ). Listy jsou barvy stříbřitě zelené. Na kořenech se vyskytují hlízky i několik centimetrů velké, obsahují symbiotické bakterie poutající vzdušný dusík( Podobné mají jeteloviny apod. ). Je dvoudomý, větrosnubný, samčí rostliny mají pupeny 2 – 3 x větší než samičí, květy má bezkorunné a celkově velmi nenápadné. Plodem je 5 – 10 mm dlouhá a 3 – 5 mm široká peckovice, nejčastěji oranžové barvy ( méně žluté či červené), kulovitého, elipsovitého nebo vejčitého tvaru. Hmotnost plodu je u planých forem 0,25 – 0,45 g, u vyšlechtěných 0,4 – 0,85 g. Hlavními důvody zájmu o tento původně divoký druh jsou především jeho plody. Jejich zajímavá chuť a aroma, ale především vysoký obsah biologicky cenných látek z něj během druhé poloviny 20. století učinily celosvětově známou a vyhledávanou rostlinu, využívanou nejen v ovocnářství, ale velké míře také v lékařství a kosmetice. Od pradávna se plodů rakytníku v místě jeho přirozeného výskytu využívalo jak ke konzumaci za v čerstvém stavu, tak i ke zpracování na chutné šťávy a sirupy, džusy, džemy, přípravu nejrůznějších lihovin . Po bližším prozkoumání chemického složení plodů i celé rostliny se tak až ve dvacátém století stal předmětem velkého zájmu ovocnářů a šlechtitelů, lékařů i výrobců kosmetiky. Zasloužila se o to především dužnina plodů a olej obsažený v semenech. O rakytníku se dá hovořit jako o vitaminózní a léčivé rostlině, je propagován především kvůli vysokému obsahu vitamínu C, patří k jeho nejvýznamnějším přírodním zdrojům. Jeho obsah sice kolísá v závislosti na odrůdě a přírodních podmínkách, důležité je však to, že se tento vitamín dobře uchovává i ve výrobcích z plodů ( džemech, sirupu atd.). Plody obsahují větší množství provitamínu A, vitamínu C a E, významně jsou zastoupeny vitamíny B1, B2, K, F. Cennou složkou jsou i biologicky účinné flavonoidy ( dříve vitamín P ), byl zde určen kvercetin, kempferol, izokvercitin, rutin a další, také leukoatokyanidy, katechiny a třísloviny. Fenolové sloučeniny , jež jsou zúčastněny na tvorbě žluté barvy šťávy plodů a jejich trpké příchuti se podílejí i na jejich baktericidních účincích. Obsah sacharidů kolísá mezi 2 – 8,7 %, tvoří je glukóza, fruktóza a sacharóza. Výčet chemického rozboru pokračuje kyselinou jablečnou a vinnou, jsou tu také cenné třísloviny, aminokyseliny, pektin a další. Z obsahu 15 stopových prvků v plodech patří mezi zásadní železo, mangan, síra, bór, hliník a titan. I listy mají své využití, slouží k výrobě léčivých čajů. Léčivé a tonizující účinky mají nejen plody, ale i listy a větvičky, baktericidní púčinky byly prokázány u plodů a listů, kůra obsahuje 0,3 – 0,4 % biogenního amin serotoninu. Ten má významné léčivé vlastnosti, ovlivňuje například centrální nervovou soustavu. Rakytník byl využíván již v tibetské, mongolské a indické medicíně, ve starém Řecku a Římě, vojáci Alexandra makedonského používali odvarů k obnově sil. Jak vyplívá i z latinského názvu ( hippos = kůň, phaes = lesk ), také v chovu zvířat nalezl své místo k navození lesknoucí srsti. Obyvatelé Sibiře nazývali rakytník sibiřským ananasem, zejména pro chuť a vůni jeho plodů. Stimulační účinky plodů znali již v dřívějších dobách. Ač již byly vzpomenuty některé léčivé účinky, zdaleka to nebyl úplný výčet. Šťáva z dužniny plodů má antibakteriální účinek, hlavně proti salmonelóze,střevní úplavici a stafylokokům způsobujícím střevní tyf. Povzbuzuje trávení, zvyšuje tvorbu žluči a trávicích enzymů, zvyšuje celkovou odolnost organizmu vůči infekci a vykazuje biostimulační účinky ( urychluje růst organizmu, zvyšuje počet červených krvinek, hladinu hemoglobinu atd.). Při pokusech se zjistilo, že u infekční hepatitidy se díky rakytníkové šťávě snižuje intenzita poruch výživy jaterních buněk a také jejich odumírání. Šťáva se doporučuje i jako stimulační prostředek při snížené kyselosti žaludeční šťávy a při poruchách pohyblivosti žaludku a dvanácterníku Plody posilují organismus při celkové slabosti, rekonvalescenci i snížené imunitě a arteroskleróze. Odvar z celých plodů se používá zevně při kožních chorobách, ze semen pak vnitřně jako projímadlo, z listí a větviček k léčbě průjmu. Květy se používají v kosmetice u přípravků zjemňujících kůži. Lékařství využívá nejvíce rakytníkového oleje ( Oleum hippophae ). Ten má velké regenerační schopnosti, stimuluje hlavně růst tkání při poškození kůže a sliznic, je také značně antibakteriální. Podporuje činnost slinivky břišní, potlačuje uvolňování žaludeční šťávy, příznivě působí na činnost jater a srdce. Krom jeho velmi dobrých účinků na nejrůznější spáleniny (má využití mimo jiné také při léčení poškozené kůže radiačním zářením i u termických a chemických popálenin) nachází uplatnění také při léčbě ekzémů, tuberkulózy kůže a dalších kožních chorobách, posiluje růst vlasů, využití má v gynekologii i při léčbě hemeroidů, zánětech hrtanu, při žaludečních a dvanácterníkových vředech a nemoci z ozáření. Pěstování Z pěstitelského hlediska není příliš náročný, kromě vysokohorských oblastí se dá u nás pěstovat všude, snese velmi nízké teploty (kořeny do –22 stupnů Celsia, nadzemní část do –50 stupňů Celsia). Dobře roste v půdách lehčích s vyrovnaným obsahem humusu a živin, nepotřebuje příliš hnojení dusíkem, neboť jej získává ze vzduchu pomocí hlízkových bakterií na kořenech. Nemá rád vysokou hladinu spodní vody ( v tom případě je nutná drenáž), ale ani velmi suché půdy. Optimální je půda neutrální ( 6,6 – 7 pH). Je světlomilný, zastíněný roste i plodí špatně. Kvést začíná koncem dubna až začátkem května, protože je dvoudomý, je třeba vysadit na 4 – 5 samičích rostlin jednu samčí, kvůli dobrému opýlení nejlépe na návětrnou stranu. Při nedostatku místa se do samičí rostliny dá vroubovat samčí větvička. Semenáče se používají k okrasným a protierozním výsadbám, rakytník je velmi plastický druh, snese dokonce i zasolení půdy a tak se jako jedna z mála rostlin udrží v blízkosti frekventovaných silnic a dálnic. Často je vidět ve středním dělícím pruhu dálnic. Na ovocnářské účely se rozmnožuje vegetativně. Z ovocných kultivarů se u nás i v Evropě nejvíce pěstují německé samičí odrůdy Leicora, Herco a Frugana, samčí opylovač nese název Pollmix. V bývalém Sovětském svazu bylo vyšlechtěno několik zajímavých odrůd, které jsou buď méně trnité či vynikají velikostí plodů, obsahem vitamínů či velikostí semen a množstvím oleje v nich. Jmenují se Zolotoj počatok, Dar Katuni, Masličnaja ( Olejová ), Vitaminnaja, Novosť Altaja, Oranževaja, Velikan, Zolotistaja a Jantarnaja. Tyto odrůdy se však u nás pěstují málo a v prodeji se prakticky nevyskytují. Plodit začíná 3 – 4 roky po výsadbě, plody začínají zrát podle odrůdy a stanoviště od poloviny srpna do konce září. Ze vzrostlého keře se dá sklidit 10 – 26 kg plodů. Rostliny se vysazují na podzim či na jaře do kompostem či zkompostovaným hnojem vyhnojené půdy na vzdálenost 2 – 2,5 x 3 m. Řez se provádí jen tvarovací, po deseti letech či malých přírůstcích ( 10 – 15 cm ) i zmlazovací, každoročně se odstraňují suché větve, řez se provádí před rašením, odstraňování suchých větví se může provádět během celé vegetace. Choroba příliš netrpí, někdy se vyskytuje endomykóza ( skvrny na plodech, které měknou a snadno hnijí ) a vadnutí rakytníku, jež způsobují houby rodu Fusarium a Verticillium. Nejlepší ochranou je odstranění a spálení napadených částí. Ze škůdců se vyjímečně vyskytuje mšice. Způsoby sklizně mají různé podoby, záleží na množství a požadavcích na sklízené ovoce. První možností je sklizeň na počátku botanické zralosti, kdy jsou plody ještě tvrdé. Otrhávají se pak ručně, je to práce zdlouhavá a využitelná hlavně u menšího počtu keřů. V plné zralosti plody změknou a mění se i jejich příchuť. Druhou možností je použití speciálních česáčků, což jsou nejrůznější oka z drátů , pomocí nichž se plody z větviček zdrhávají. Při pěstování ve velkém se buď nechávají plody na keřích až do mrazů a zmrzlé se potom sklepávají do plachet, další možností je odstříhávání plodných větviček a jejich následné zmrazení ve velkoobjemových kontejnerech a jejich následné zpracování pomocí speciální třídící technologie. Takto je možné odstříhávat a zpracovávat i přirozeně zmrzlé větvičky. Výhodou tohoto systému je možnost rychlé sklizně a také zpracování bez problémů, zmrzlé plody se nemohou rozmačkat a tak smíchat s nečistotami. Nevýhodou tohoto způsobu sklizně je částečné snižování úrodnosti keřů, či případně střídavá plodnost. Výrobě různých pochutin z rakytníku se nekladou meze, využívají se jako jiné ovoce k výrobě šťáv, sirupů či marmelád atd. nebo na produkty kombinované i s jiným ovocem.
Odrůdy
Samičí rostliny
"Leicora" - větší oranžové pevné plody, středně trnitá. Hmotnost plodu 0,65 g. Zraje od půli září. Vyniká bujným růstem a dobrým obrůstáním po řezu. Otužilá, velmi plodná německá odrůda s velmi vysokým výnosem. Zatím nejpěstovanější odrůda v Evropě.
"Sluníčko" - velké oranžové plody, menší trnitost, o něco větší sladkost než Leicora. Hmotnost plodu 1 g. Silný vzpřímený růst. Novější ruská odrůda. Zraje koncem července.
"Krasavica" - střední plody červené barvy, ceněná hlavně pro vysoký obsah rutinu, který zlepšuje cévní systém atd. Hmotnost plodu 0,5g. Bujný růst. Novější ruská odrůda.
"Aromat" - větší plody červené barvy, ceněné hlavně pro vysoký obsah karotenoidů. odrůda dobře snáší sklizeň řezem větviček i s plody. Hmotnost plodu 0,8g. Středně bujný růst. Listy jsou velké, zelené jen slabě stříbřité. Novější ruská odrůda.
"Elizaveta" - větší plody oranžové barvy sladší chutí, keř střední, téměř beztrnný. Hmotnost plodu 0,9 g. Novější ruská odrůda.
"Žemčužina" - větší plody oranžové barvy, sladší chutí, příjemně aromatická, keř slabě vzrlstný, téměř beztrnný. Název odrůdy znamená Perla, plody zrají už kolem poloviny července. Hmotnost plodu 0,7 g. Novější ruská odrůda.
"Baltik" - velké plody, oranžově žluté, příjemně kyselé chuti, slabě aromatické. Vzrůst keře je bujný, málo otrněný, vyniká velkými plody a vysokou úrodností. Při spávném termínu sklizně lze plody sklepávat na plachtu, podobně jako u odrůdy Botanika. Hmotnost plodu 1,3 g. Novější ruská odrůda.
"Altajská" - střední plody oranžové barvy, ceněná hlavně pro slabou trnitost a větší sladkost plodů. Plod má delší stopku, což usnadńuje trhání. Hmotnost plodu 0,7 - 0,9 g. Slabší růst. Nová ruská odrůda.
Samčí rostliny
odrůda "K+" - opylovač, univerzální pro všechny samičí odrůdy
