• Přeskoč na obsah
  • Přeskoč na levé menu
  • Přeskoč na horní menu
  • Rady pro pěstování

    Obecné zásady pěstování

    Výsadbové vzdálenosti jednotlivých druhů
    Jabloně, hrušně, třešně na semenné podnoži, ořešák, kaštanovník(tvar: čtvrtkmen, polokmen, vysokokmen) - 8 - 10 m
    Višně, slivoně, broskvoně, meruňky - 4 - 6 m
    Jeřáby, Tatarka - 4 - 8 m
    Oskeruše - 10 - 12 m
    Kdouloň, mišpule, líska, asijské hrušně - 3 - 5 m
    Réva, rybíz, zimolez kamčatský, angrešt, kdoulovec Cido, růže Karpatia, meruzalka, aronie (keř) - 1 - 1, 5 m
    Ostružiníky, malinostružiny, mini kiwi, rakytník, hlošina, muchovník, aronie (stromek) - 2 - 3 m

    Maliník, sloupovité jabloně - 0,5 - 0,7 m

    Pěstitelské tvary
    Keř - dřevina bez kmene, větve vyrůstají přímo od země
    Špičák - stromek bez obrostu (korunky), je tvořen jen jedním výhonem - prutem. Korunka se zapěstovává až po výsadbě na stanovišti
    Zákrsek (Z) - stromek s korunkou založenou 40 - 60 cm nad zemí
    Čtvrtkmen (ČK) - stromek s korunkou založenou 80 - 110 cm nad zemí
    Polokmen (PK) - stromek s korunkou založenou 130 - 150 cm nad zemí
    Vysokokmen (VK) - stromek s korunkou založenou 160 - 190 cm nad zemí

    Bez chemie
    Podle dosavadních zkušeností lze všechny zde nabízené druhy a odrůdy pěstovat pomocí biologických metod - bez chemie. I když se někdy může objevit větší výskyt škůdců a chorob, vesměs jsou však docela dobře zvladatelné pomocí přírodních preparátů, případně u některých houbových chorob při silném napadení s pomocí přírodních měďnatých a sirnatých prostředků. Nejlepší ochranou je prevence - zahrada (sad) obhospodařovaná bez chemických zásahů má lepší přirozenou rovnováhu a tím i schopnost vyrovnávat se s jejich náhlými kalamitmními výskyty.
    Moje názory nikomu nenutím, pokud tomuto přístupu nejste nakloněni a máte vlastní zvolenou cestu při pěstování, berte je třeba jen jako inspiraci.

    Volba stanoviště, druhů a odrůd
    Vždy je dobré prozkoumat pozemek před zvolením druhů a odrůd a tyto pak vybírat podle možností pozemku, místního klimatu, zkušenostech sousedů či předků s danými druhy či odrůdami v dané lokalitě. Pozorování výskytu okolních druhů a odrůd a zkušenosti pamětníků dokáží poradit nejvíce. I ve vyšších polohách lze často nalézt vhodné chráněné stanoviště pro některé teplomilnější druhy, vždy je ale třeba přizpůsobovat výběr stromků podle možností stanoviště a ne naopak. Předejdete tak možnému zklamání. Pokud rádi zkoušíte a experimentujete s něčím novým, je pak vhodné vybrat si raději na zkoušku pár kusů a podle dobrých zkušeností  pak případně dosadit další zkoušené stromky.

    Řez po výsadbě
    Řez bývá nejdůležitější nejvíce první 1 - 4 roky po výsadbě. Musí být přizpůsoben podle druhu, odrůdy i stanovistě. Obecně platí zásada, že nejvíce důležité je dostatečné zkrácení větví při výsadbě. Vyrovnává se tím šok z přesazení, stromky a keře tím dostanou impulz, aby dobře kořenily a rostly. Při dobývání zůstávají ve školce až 2/3 kořenů, proto je vhodné řezem po výsadbě vyrovnat poměr podzemní a nadzemní části. Řez po výsadbě se provádí v předjaří (ne na podzim), kdy už nehrozí velké mrazy, u peckovin raději až při mírném nalévání pupenů (kvůli předcházení výskytu klejotoku apod.)
    Na zapěstování klasické korunky se použije terminál (středový výhon) a 2 - 4 kosterní větve. Více kosterních větví není dobré ponechávat, koruna by byla příliš hustá. Terminál má být při řezu vždy o něco vyšší než kosterní větve.
    U broskvoní je po výsadbě nutné na jaro zakrátit všechny kosterní větve na 2 - 3 očka, aby se dobře ujaly.
    Výhony korunky stromku či kře je dobré zkrátit po výsadbě minimálně na 2/3 až 1/4 původní délky. Může se to zdát radikální, ujímatelnost ale bývá při větším seřezání daleko lepší.
    Pokud stomek po prvním roce v korunce dobře přirůstá, další 2-4 roky už může být řez méně hluboký - kosterní větve a terminál se zakracují zhruba 0 1/3 až 1/4 délky.
    Důležité je pak hlavně dbát o otevírání u kosterních větví v korunce.
    Výsadba kontejnerovaných rostlin a řez
    Kontejnerované sazenice je po vyjmutí z kontejneru možné taktéž zakrátit, ale pouze je-li sazenice v době vegertačního klidu - tedy v předjaří. Při výsadbě s olistěním rostlin rozhodně rostliny nezakracujte.  Vhodné je i rozrušení kořenů v balu, aby se podpořila tvorba nových kořenů a jejich lepší narůstání. Není to ale bezprostřední nutností. Při nedoistku srážet je vhodné rtotloiny zavlažovat, dle potřeby, při výsadbě zavegetace minimálně 2 - 3 týdně.
    Specifika u řezu u jednotlivých druhů je potřeba si dobře nastudovat podle literatury o řezu, nelze se řez naučit během několika doporučení na tomto webu.

    Hnojení a mulčování
    Všem uvedeným rostlinám je vhodné při výsadbě přisypat do jámy dobře vyzrálý kompost. Dřeviny se odvděčí také za zamulčovaný (nastalaný) příkmenný koláč. Na tento účel dobře poslouží staré seno, sláma, posekaná zavadlá tráva a pod. Mulč drží dobře vláhu - půda méně vysychá. Při jeho rozkladu dochází k uvolňování živin, takže slouží i jako lehké přírodní hnojivo. navíc zlepšuje strukturu půdy a půdní život.
    Další funkcí mulče je potlačování konkurenčního podrostu, většinu "plevelů" mulč velmi dobře potlčuje a i ty velmi vytvrvalé dobře přibržduje v růstu.
    Pokud je na pozemku problém s velkým výskytem hlodavců (hraboš, hryzec...), kteří poškozují v zemi kořeny, mulč je dobré dávat spíše v menších vrstvách a na zimu jej odstranit. V zimě, kdy bývají tyto škody největší tak mulč neposkytne v tomto období úkryt hlodavcům. U větších dobře zakořenělých a vzrostlejších stromků je možno dávat mulče více, škody už nebývají tak rozsáhlé. Vždy je dobré se řídit konkrétními podmínkami pozemku a mulčování jim přizpůsobit.


    Opora a ochrana proti okusu zvěří
    Stromky a keře je vhodné vysazovat s kůlem (oporou). Kůl zajistí zejména stromkům dobré zakořenění v půdě v prvních letech po výsadbě, protože je chrání před poryvy větru. V pozdějších letech (4 - 6 let) se už většina stromků obejde bez opory. Díky semenným podnožím dokáří dobře zakořenit a zakotvit.
    Trvalá opora je nutná u liján (kiwi, réva, klanopraška), stromkových angreštů a rybízů a jabloňových zákrsků na velmi slabých podnožích (M9, J-TE-E, JOHA...). Víceletá opora je nutná kvůli časné a velké plodnosti také u asijských hrušní a u jabloní na středně vzrůstných podnožích (MM106, M26...). 

    Kůl u keřů je vhodný z hlediska lepšího ochrany před zašlápnutím či posekáním při sečení trávy a pod. 

    Ochranu proti okusu zvěří potřebuje v neoplocených zahradách a sadech většina nabízených druhů stromků. A to zejména v prvních zhruba 10 - 15 letech života stromků. Obvykle záleží na počtech zvěře v krajině a jejich zvyklostech.