Od 1. 3. 2024 zahajujeme jarní prodej na prodejně v Bojkovicích. Jarní rozesílka objednávek z e-shopu je již v běhu, v pořadí, v jakém objednávky posíláte.

Rady pro pěstování

Co zvážit před nákupem stromů a keřů

Jak vypadají jednotlivé pěstitelské tvary, které nabízíme?

Zvažte, jaký tvar a výšku stromku si přejete, vzhledem k možnostem vašeho pozemku i způsobu pěstování a sklizně. Nabízíme různé tvary stromků (vždy je najdete po rozkliknutí dané odrůdy jako „Varianty“): 

  • Keř – dřevina bez kmene, větve vyrůstají přímo od země
  • Špičák – stromek dodávaný bez obrostu (korunky), je tvořen jen jedním výhonem - prutem. Korunka se zapěstovává až po výsadbě na stanovišti.
  • Zákrsek (Z) – stromek s korunkou založenou 40–60 cm nad zemí. U některých druhů se jedná jen o malou výšku kmínku; u odrůd, kde je zvolena zakrsle rostoucí podnož, je to vždy zdůrazněno – jabloně – M9, M26, třešně Gisella 5.
  • Čtvrtkmen (ČK) – stromek s korunkou založenou 80–110 cm nad zemí
  • Polokmen (PK) – stromek s korunkou založenou 130–150 cm nad zemí
  • Vysokokmen (VK) – stromek s korunkou založenou 160–190 cm nad zemí 

Podnož - zásadní věc, která ovlivňuje bujnost růstu a dlouhověkost

Semenné bujně rostoucí podnože: U jabloní, hrušní, třešní, višní, meruněk a slivoní používáme především tradiční semenné podnože, proto u nás najdete především čtvrtkmeny, polokmeny a vysokokmeny, které díky těmto bujně vzrůstným podnožím dobře kotví v půdě, lépe si hledají vodu i živiny a zvládají výkyvy počasí. Jejich životnost dosahuje několik desítek let (i 100 let), při dobré péči dávají užitek několika generacím pěstitelů. Stromy jsou vhodné nejen do zahrad a sadů, ale i do alejí, stromořadí, na pastviny i jako solitéry do krajiny. Tyto stromy rostou obvykle bujněji (v závislosti na stanovišti a v kombinaci s konkrétní odrůdou). Nástup do plodnosti je obvykle pozdější oproti stromkům na zakrsle rostoucích podnožích. Vždy tu platí něco za něco. Tedy pozdější nástup do plodnosti, ale dlouhověký strom.

Zákrskové podnože: V nabídce máme k i nižší pěstitelské tvary, jako jsou zákrsky nebo sloupové varianty, vhodné pro malé zahrádky. Jedná se především o jabloně na zakrsle rostoucích podnožích M9 a M26 a třešně na zakrsle rostoucí podnoži Gissela 5. Tyto stromy jsou vhodné do malých zahrádek. Brzy nastupují do plodnosti, ale jejich životnost je menší, podle druhu, odrůdy a podnože 15–20 let.

Rostliny v květináči nebo prostokořenné?

Prostokořenné rostliny lze sázet jen na jaře a na podzim, tedy mino vegetační sezónu. Abychom vám mohli nabídnout stromky a keře i v době vegetace – tedy olistěné, jediná možnost je nabízet je zasázené v květináči (neboli kontejneru). Takovéto sazenice můžete vysadit kdykoliv (kromě doby, kdy je zamrzlá půda). Některé druhy nabízíme jen nasázené v květináčích, protože se nám takto lépe pěstují (angrešty, maliníky atd.). Dalším důvodem je vyšší citlivost na přesazování – u citlivých druhů květináč přispívá k jejich lepšímu ujmutí po výsadbě, netrpí tolik přesazovacícm šokem, jako kdyby byly prostokořenné (minikiwi, zimolez kamčatský, rakytník, asimina atd.)

Výsadbové vzdálenosti jednotlivých druhů

 Aby se vám stromy a keře na pozemek dobře vešly a měly přístup ke světlu a prostoru i v jejich dospělosti, plánujte jejich výsadbu v optimálních vzdálenostech:

  • Jabloně, hrušně, třešně na semenné podnoži, ořešák, kaštanovník (tvar: čtvrtkmen, polokmen, vysokokmen): 8–10 m
  • Ořešák, kaštanovník, oskeruše: 8–12 m
  • Višně, slivoně, meruňky: 4–6 m
  • Jeřáby, Tatarka: 4–8 m
  • Kdouloň, mišpule, líska, asijské hrušně, broskvoně, oskeruše (zákrskové), asimina, tomel : 3–5 m
  • Rybíz, zimolez kamčatský, angrešt, kdoulovec Cido, růže Karpatia, meruzalka, aronie (keř): 1–1,5 m
  • Ostružiníky, malinostružiny, minikiwi, rakytník, hlošina, muchovník, aronie (stromek): 2–3 m
  • Réva: 1–2 m (dle způsobu vedení a podmínek)
  • Maliník: 0,5–0,7 m
  • Sloupovité jabloně – 0,7–1 m
  • Jabloně na zákrskových podnožích (M9 a M26): 1,2–3 m (dle zvoleného pěstitelského systému – štíhlé vřeteno, volně rostoucí zákrsek, atd.)
  • Třešně na podnoži Gissela 5: 2–4 m (dle pěstitelského systému)
  • Moruše roubované a semenáče: 5–10 m
  • Moruše Shin-Tso, Geraldi Dwarf: 2–4 m

Bez chemie

Podle dosavadních zkušeností lze všechny u nás nabízené druhy a odrůdy pěstovat pomocí biologických metod - bez chemie. I když se někdy může objevit větší výskyt škůdců a chorob, vesměs jsou docela dobře zvladatelné pomocí přírodních preparátů na bázi olejů, draselného mýdla, atd., případně u některých houbových chorob při silném napadení s pomocí přírodních měďnatých a sirnatých prostředků.

Nejlepší ochranou je prevence. Zahrada (sad) obhospodařovaná bez chemických zásahů má lepší přirozenou rovnováhu a tím i schopnost vyrovnávat se s náhlými kalamitními výskyty škůdců a chorob. Vše záleží na přítomnosti vhodného prostředí pro predátory (kvetoucí rostliny, úkryty, možnost množení), ale také dost pomáhá rozmanitost na zahradě.

Odrůdy je vhodné volit podle lokality, někde se nehodí kvůli mrazu či vysoké nadmořské výšce některé odrůdy, které déle vegetují, do suchých lokalit se nehodí odrůdy, které potřebují vlhčí půdu či vzduch, ve velmi uzavřené lokalitě může být větší problém s některými houbovými chorobami než tam, kde prostor více profoukne atd.

Naše názory ale nikomu nenutíme, pokud tomuto přístupu nejste nakloněni a máte vlastní zvolenou cestu při pěstování, berte je třeba jen jako inspiraci.

Volba stanoviště, druhů a odrůd

Vždy je dobré prozkoumat pozemek před zvolením druhů a odrůd a tyto pak vybírat podle možností pozemku, místního klimatu, zkušeností sousedů či předků s danými druhy či odrůdami v dané lokalitě. Pozorování výskytu okolních druhů a odrůd a zkušenosti pamětníků dokáže poradit nejvíce. I ve vyšších polohách lze často nalézt vhodné chráněné stanoviště pro některé teplomilnější druhy, vždy je ale třeba přizpůsobovat výběr stromků podle možností stanoviště a ne naopak. Předejdete tak možnému zklamání. Pokud rádi zkoušíte a experimentujete s něčím novým, je pak vhodné vybrat si raději na zkoušku pár kusů a podle dobrých zkušeností pak případně dosadit další.

Vysvětlení dalších pojmů

Pravokořenný = rostlina určité odrůdy množená vegetativně a rostoucí na vlastních kořenech (tedy bez roubování). Jedná se o vegetativní metody množení, jako je řízkování, hřížení, kopčení, oddělkování či i laboratorní množení in vitro.

Semenáč = rostlina vypěstovaná ze semene, která se dále už neroubuje. Množí se tak buď semenné podnože pro stromy a nebo i méně prošlechtěné ovocné druhy, které si ze semen podrží dobré vlastnosti jako je oskeruše, moruše, jeřáb břek, dřín, hlošina, kaštanovník atd.

Roubovaný = roubování je vegetativní způsob množení starý více než 2000 let, který se používá pro množení konkrétní odrůdy. Setím osiva (jako například u mrkve) se vlastnosti dané odrůdy zachovat nedají, proto je jedinou cestou zachování vlastností její vegetativní množení. Velké stromy většinou nelze nařízkovat tak jednoduše jako rybíz, proto lidstvo už dlouhá staletí využívá štěpování = přenesení části odrůdy na určitou podnož (tedy roubování a očkování). Už i staří Římané roubovali, jinak bychom po nich dodnes neměli odrůdy jabloní jako Api hvězdovité či Anurka.

Co je důležité po nákupu

Vybalení

Stromky zvládnou být při cestě poštou několik dní zabalené v balíku, nemusíte se o ně obávat. Po doručení je však co nejdříve vybalte a také co nejdříve zasaďte na místo určení. Pokud brzká výsadba není možná, uchovejte je zahrnuté v písku nebo zemině, nebo alespoň s navlhčenými kořeny.

Kupujete-li stromky a keře v květináči během vegetace a jsou olistěné, po vybalení je chraňte alespoň tři dny před přímým slunečním úpalem. Rostliny v květináčích do výsadby zalévejte dle potřeby, třeba i každý den.

Výsadba, hnojení a mulčování

Všem uvedeným rostlinám je vhodné při výsadbě přisypat do jámy dobře vyzrálý kompost, případně hodně vyzrálý hnůj. Doporučujeme také veškeré rostliny zamulčovat organickým materiálem. Pro tento účel dobře poslouží staré seno, sláma, posekaná zavadlá tráva apod. Mulč drží dobře vláhu, půda méně vysychá. Při jeho rozkladu dochází k uvolňování živin, takže slouží i jako lehké přírodní hnojivo. Navíc zlepšuje strukturu půdy a půdní život. Další funkcí mulče je potlačování konkurenčního podrostu, většinu "plevelů" mulč velmi dobře potlačuje a i ty velmi vytrvalé dobře přibržďuje v růstu. 

Pokud je na pozemku problém s velkým výskytem hlodavců (hraboš, hryzec ad.), kteří poškozují v zemi kořeny, mulč je dobré dávat spíše v menších vrstvách a na zimu jej odstranit. V zimě, kdy bývají tyto škody největší, tak mulč neposkytne v tomto období úkryt hlodavcům. U větších dobře zakořenělých a vzrostlejších stromků je možno dávat mulče více, škody už nebývají tak rozsáhlé. Vždy je dobré se řídit konkrétními podmínkami pozemku a mulčování jim přizpůsobit.

U révy při podzimní výsadbě doporučujeme přihrnout alespoň dvě spodní očka hlínou, listím, chvojím, pilinami atd., aby byla připravená na dobré přezimování.

Vhodná doba pro výsadbu

Prostokořenné stromky a keře se sází na podzim nebo na jaře. Podzimní výsadba je vhodná zhruba od poloviny října do zamrznutí půdy (tedy klidně i v prosinci, pokud není půda zamrzlá trvale). Noční mráz nevadí. 

Na jaře se sází nejdříve, jak je to možné, platí čím dříve, tím lépe. Tedy klidně od začátku března, nejzazší termín je začátek rašení někdy koncem dubna.

Rostliny v květináči je možné sázet celoročně, s výjimkou trvale zamrzlé půdy.

Zavlažování

Při výsadbě v létě je velmi vhodné rostliny po výsadbě dobře zavlažit a zamulčovat organickým materiálem (seno, sláma, posekaná tráva...). Podle potřeby pak hlavně v prvních 1–2  měsících po výsadbě provádět přiměřenou zálivku – tedy ve velkém suchu při absenci deště i každý druhý den, postupně méně.

Na podzim sázené stromky a keře dobře zalijte jednorázově a pak případně při chybějících srážkách dle potřeby. Většinou stačí vydatná zálivka po výsadbě a pak až při případném suchu ve vegetační době – v prvním roce dle nutnosti 1x týdně až měsíčně. Stejně i při jarní výsadbě.

Opora a ochrana proti okusu zvěří

Stromky a keře je vhodné vysazovat s kůlem (oporou). Kůl zajistí zejména stromkům dobré zakořenění v půdě v prvních letech po výsadbě, protože je chrání před poryvy větru. V pozdějších letech (4–6 let) se už většina stromků obejde bez opory. Díky semenným podnožím dokáží dobře zakořenit a zakotvit.

Trvalá opora je nutná u lián (kiwi, réva, klanopraška), stromkových angreštů a rybízů a jabloňových zákrsků na velmi slabých podnožích (M9, J-TE-E, JOHA...). Víceletá opora je nutná kvůli časné a velké plodnosti také u asijských hrušní a u jabloní na středně vzrůstných podnožích (MM106, M26...)

Kůl u keřů je vhodný i z hlediska lepší ochrany před zašlápnutím či posekáním při sečení trávy a pod. 

Ochranu proti okusu zvěří potřebuje v neoplocených zahradách a sadech většina nabízených druhů stromků. A to zejména v prvních zhruba 10–15 letech života stromků. Obvykle záleží na počtech zvěře v krajině a jejich zvyklostech. Do neoploceného pozemku se vhodné sázet polokmeny a vysokokmeny, kde je možné ochránit kmínek pletivem alespoň 1,3 m vysokým. Takto je možné vysadit i špičák a korunku pak zapěstovat na místě. I jedna noc bez dobré individuální ochrany může být pro stromek od zvěře likvidační. 

Doporučujeme používat svařovaná pozinkovaná pletiva, která se navlečou na kmínek a uchytí se pomocí hřebů ke kůlu či kůlům. Tak předejdete nadzvednutí ochrany srncem či daňkem a následnému vytlučení kmínku parůžky. Kvůli ochraně stačí oka průměru 5 či 7 cm. Přes tuto ochranu neprojde ani zajíc, nůžkami se ke kmínku pak lehce dostanete. Plotové pletivo může být často nedostačující.

Řez po výsadbě

Řez bývá nejdůležitější první 1–4 roky po výsadbě. Musí být přizpůsoben podle druhu, odrůdy i stanoviště. Obecně platí, že nejzásadnější je dostatečné zkrácení větví po výsadbě. Vyrovnává se tím šok z přesazení, stromky a keře tím dostanou impuls, aby dobře kořenily a rostly. Při vyorávání stromků ze školky zůstávají ve školce až 2/3 kořenů (víc jich vyorat není kvůli hloubce možné), proto je vhodné řezem po výsadbě vyrovnat poměr podzemní a nadzemní části. Řez po výsadbě se provádí vždy v předjaří (ne na podzim), kdy už nehrozí velké mrazy, u peckovin raději až při mírném nalévání pupenů (kvůli předcházení výskytu klejotoku apod.)

Na zapěstování klasické korunky se použije terminál (středový výhon) a 2–4 kosterní větve. Více kosterních větví není dobré ponechávat, koruna by byla příliš hustá. Terminál má být při řezu vždy o něco vyšší než kosterní větve. Výhony korunky stromku či keře je dobré zkrátit po výsadbě minimálně na 2/3 až 1/4 původní délky. Může se to zdát radikální, ujímatelnost ale bývá při větším seřezání daleko lepší. (U broskvoní je po výsadbě nutné na jaro zakrátit všechny kosterní větve na 2–3 očka, aby se dobře ujaly.) Pokud stromek po prvním roce v korunce dobře přirůstá, další 2–4 roky už může být řez méně hluboký - kosterní větve a terminál se zakracují zhruba o 1/3 až 1/4 délky. Důležité je pak hlavně dbát o otevírání u kosterních větví v korunce, tedy jejich dostatečný odklon od kmene.

Výsadba kontejnerovaných rostlin a řez

Kontejnerované sazenice je po vyjmutí z květináče možné taktéž zakrátit, ale pouze je-li sazenice v době vegetačního klidu - tedy v předjaří. Při výsadbě s olistěním rostlin rozhodně rostliny nezakracujte. Vhodné je i jemné rozrušení kořenů v balu, aby se podpořila tvorba nových kořenů a jejich lepší narůstání. Není to ale bezprostřední nutností. Při nedostatku srážek je vhodné rostliny zavlažovat, dle potřeby, při výsadbě za vegetace minimálně 2–3krát týdně.

Specifika u řezu u jednotlivých druhů je potřeba si dobře nastudovat podle literatury o řezu, nelze se řez naučit během několika doporučení na tomto webu.